Březen 2013

Náhody

31. března 2013 v 17:54 | Fido |  Svoboda psaní
Rozhodla jsem se, že opět začnu pořádně cvičit a dám si život do pořádku a datum kdy začnu jsem stanovila na 1.4 schodou okolností v ten den budu v brzkých ranních hodinách na diskotéce, bude Apríl a taky Velikonoce, takže předpokládám, že si ze mě někdo udělá šílenou legraci a s pomlázkou spletenou z kabelů (přinejlepším!) mě požene po celém parketě a když se tomu vyhnu (i nevyhnu) tak si ráno přijde pro koledu k nám domů nějaký další takový člověk, kterému už utíkat nebudu.. Takže si s klidem můžu říct, že na START mého pravidelného cvičení nezapomenu a i kdybych zapoměla určitě mi to někdo hodný moc rád připomene..
Přeji vám krásné Velikonoce a slečnám minimum modřin a jelit!

Londýn

31. března 2013 v 13:26 Z neznáma do neznáma
V Londýně jsem byla v červnu 2009, kdy jsem byla v 7.třídě a moje pocity ohledně nadšení z Londýny jsou sporné. Všichni vám budou tvrdit, že tam hrozně prší a tak jsme si i my nabalili teplé oblečení, ale hned po příjezdu jsme všichni proklínali tuto radu.. Celé dny nám tam svítilo sluníčko a my se hned první den všichni spálili.

Po dloooouhé cestě přes Německo,Francii a eurotunel (čekání pár hodin, kdy jsme na parkovišti hráli basket - na to nikdy nezapomenu!) jsme po 15ti hodinách dojeli tam, kam jsme chtěli do Windsoru, kde jsme si prohlédli královnino víkendové sídlo a spoustu krámků, které byli kolem..
Celé odpoledne jsme potom strávili v Legolandu, aby jste si to tam prošli potřebovali by jste minimálně týden! :D
Navečer nás konečně dopravili k rodinám..
Byli jsme rozdělení do rodin a rozdílnost našich rodin byla šílená! My jsme dostali starší paní, která žila v malém baráčku se svými kočkami a její láska k rodině a víra byla cítit z celého domu. Všude byli obrázky její rodiny, křížky a sošky všech velikostí a hlavně zde byli kočky!
Mám ráda malá čistotná koťátka, ale tohle byli přerostlé potvory a jejich chlupy byli uplně všude.Pokaždé když jsme se vrátili večer domů nám leželi na postelích a čekali na nás..
Někteří z naší party měli větší štěstí a dostali se do rodin s dětmi a dodnes s nimi dodržují kontakt..
Pohled na park z London eye :)

Další den jsme ráno hned po snídani vyrazili do muzea Madamme Tussaud což je muzeum voskových figurín, takže jsme měli možnost seznámit se se všemi možnými filmovými, sportovními... prostě se všemi "hvězdami", které se kdy kde mihnuli!
Odpoledne jsme došli tam, kam jsem si přála jít už na začátku zájezdu.. LONDON EYE!! Krásný výhled na celý Londýn!
Strávit v Londýně, alespoň o týden navíc prošla bych si většinu míst, která jsem z té výšky viděla :)
Poslední den jsme si prošli centrum Londýna, viděli jsme z blízka na Bigben (Víte, že Bigben je ve skutečnosti jen ten obrovský zvon nahoře - To celé je hodinová věž), Parliament, Buckinghamský palác a také jsme navštívili Science muzeum - Muzeum vědy.
Všichni jsme utahaní nasedli do autobusu a zamávali Londýnu, protože to byl konec naší cesty..


Můj názor na tento zájezd? Jet tam v 7.třídě bylo příliš brzy a teď bych to ocenila mnohem více..
Myslím, že kdybych tam byla teď více míst bych prozkoumávala na vlastní pěst a i fotky by byli mnohem kvalitnější..
Také bych měla větší možnost pořádně se rozmluvit a nemluvit jen s naší českou partou ze základky.
Miluji octové brambůrky! Lidi pokud se někdo chystáte směr UK přivezte mi prosím aspoň 10 balíčků!!


Moje dětství

31. března 2013 v 11:54 | Fido |  Svoboda psaní
Když jsem byla malá uměla jsem se teleportovat z místa na místo, každý všední den jsem měla dvě snídaně, uměla jsem lítat, jednou ročně jsem dostávala dárky od někoho cizího a taky k nám jednou ročně přišel pan Zajíček s panem Beránkem, na zahradě jsem měla obrovskou Eiffelovku, stavěla jsem domečky pro zvířátka, lezla po stromech a hrála fotbal,stavěli jsme motokáry, pořádali jsme šílené šiškové války a pořád jsme se prali a ne každý můj průšvih mi prošel..

Pokaždé když jsem někde usnula dostala jsem se zpátky do postele!(Asi se něco pokazilo, ale teď se mi to povedlo jen jednou po xXx letech..) Budila jsem se spolu s taťkou, když šel do práce a snídala s ním a on zase semnou vstával o víkendech a dělával mi kakao a vojáčky z chleba s máslem a já u toho koukala na pohádky.Mamka s taťkou mi ukázali všechny památky a zajímavá místa v česku ještě dřív než jsem dokončila základní školu!
Na Vánoce k nám chodil divný pán, který nám vždy snědl spoustu cukroví potom zazvonil na zvoneček utekl a zapoměl si tu spoustu dárků.. Nikdy se pro ně nevrátil..!Na Velikonoce k nám chodí dva pánové jmenují se Zajíček a Beránek.Pan Zajíček nám vždy přinese něco dobrého a pan Beránek kontroluje jestli na sobě máme něco nového a když ne, tak nás prý pokaká! Nám se to ještě nestalo, protože maminka se stará aby jsme si na Velikonoce vždy koupili něco nového a pěkného na sebe taková je naše tradice..
S mamkou na hradě Žebrák
Také vám bylo líto chudáčků zvířátek a stavěli jste jim domečky ze všeho co jste dokázali sehnat?Nejraději jsem stavěla domečky pro mravence, ale oni se mi vždy odvděčili tím, že mě poštípali..Představte si, že ráno se podíváte z okna a ona tam stojí Eiffelovka!! A ona tak opravdu stála, krásná, železná a téměř 3 metrová!Nevím, kde se vzala ale byla tam!
Parta dětí ukrytá vysoko v korunách stromů a v náručí pár šišek, tichý smích a vyčkávání kdy se objeví nepřítel, aby pocítil odplatu za přepadení z předchozího dne!Naše války dolejšáci vs. hořejšáci byli nekonečné! Fotbal, který má branky udělané z hromady bot a oblečení!Povolené je téměř vše! Kopání, kousání, praní, hraní mimo hřiště. Nebo stavění motokáry ze které se potom jezdilo z kopce dolů šílenou rychlostí!
A jak sí hrají děti dnes? Co si myslí o tradicích? Kde sí hrají? A s čím? Kde byli s rodiči? A jaky k ním mají vztah? Jaké budou asi jejich vzpomínky na dětství? A dětem začnou vždy hubovat větou "Já jsem v tvém věku seděl na zadku u facebooku?"
Jak jste se dozvěděli, že Ježíšek nám dárky nenosí?

Arachnománie

30. března 2013 v 18:45 | Fido |  Svoboda psaní
Musím se vám přiznat, že trpím nemocí, které se přezdívá Arachnománie a nemoc se projevuje na burzách s pavouky a podobnou havětí. Nutí vás to do koupi dalších a dalších pavoučků a pokud budete mít tak rozšířenou nemoc jako já, tak už brzy se dostanete od pavoučků k další havěti jako jsou ještěrky, hadi, štíři..
Pozor!! Lidem co trpí na tuto nemoc v žádném případě nezakazujte kupovat nové mazlíčky! Berou to velmi agresivně a vás bude doma akorát čekat šok až najdete, kam si arachnomaniak svého mazlíčka schoval než se vám to odváží říct!!

Více na našich stránkách http://naschov.blog.cz

Pro zamyšlení..

29. března 2013 v 16:27 Svoboda psaní
Jsem tu dobře? Narodil jsem se u slušných lidí? Ve slušném století? Nevedou náhodou válku? Je tady zrušeno otroctví? Mám správnou barvu kůže? Vhodný původ? Smím dýchat? Tak děkuji. Ludvík Aškenazy

Sfoukni svíčky

28. března 2013 v 16:27 | Fido |  Svoboda psaní
Kam ten svět míří?
Na úvod vám povím, že narozeniny ani svátek neslavím. Jsem ráda, když si blízký přátelé vzpomenou a popřejí mi, ale dál to neřeším..
Člověk je tvor společenský a tak spousta lidí tráví narozeniny tak, že mají obrovskou oslavu, ale co když všichni zapomenou, že ty narozeniny máte?! Před měsícem jsem si povídala s kamarádem, kterého něco moc trápilo.. Nikdo z jeho rodiny si nevzpomněl, že má svátek..jen kamarádi.. Před pár dny měla kamarádka narozeniny, opět popřáli jí kamarádi, spolužáci, ale nikdo z rodiny ne..
To už jsou lidé takový sobci, že nemyslí ani na své děti? A když nemyslí ani na své děti to myslí už jen na sebe? A jak to tady bude vypadat za 5 let?

Úvaha

28. března 2013 v 11:06 | Fido |  Svoboda psaní
Zvláštní je, že v životě potkáváme lidi, kteří nás ovlivní natolik, že často zcela změníme trasu našeho života a jsme schopní ji obětovat pro sny toho druhého.. Většinou to jsou jen přeludy, protože vaše drahé polovičky by po vás nikdy nežádali aby jste změnili své sny..
Co se to s člověkem stane, že ho najednou nezajímá to, pro co tolik let žil? A když ten přelud odejde vrátí se ke svým snům? Nebo si bude klást otázky jako já? "Co jsem sakra dělala předtím než jsem ho potkala?"
Nejspíš už je to jedno, protože jsem ztratila spoustu času tím, že jsem se věnovala jiným věcem a rozšiřovala své znalosti jinde, ale víte co? :) Teď už mě od mých snů nic nedostane ;)

Dvě uši a jedna pusa

27. března 2013 v 19:30 Svoboda psaní
Víte proč vznikla tahle stránka?
Máme dvě uši, aby jsme více naslouchali a jen jednu pusu, aby jsme méně mluvili.. Žít v takovém světě by bylo moc krásné a proto si své žvásty, výmysli mé fantazie, fotky, muziku...a tak dále.. dávám sem, protože ji nikomu nevnucuji.. Nikdo to tu není povinný číst a mě odpadne ta touha říct někomu "Hele v pátek jsem parádně hrála na basketě!" za 1. je to chlubení a to já nedělám ráda přijde mi to zbytečné, ale někam to přijít musí tak proč ne sem, kde to mají všichni na očích a klidně mužou dát nahoře křížek? :D a za 2. lidi rádi mluví, ale neradi poslouchají takhle se víc můžu věnovat vyslechnutím problémů svých přátel a pomáhat jim. za 3. koho opravdu z vás zajímá, že jsem právě zhubla dvě kila, že se mi v životě daří a že se mi plní předsevzetí? Jen pár těch opravdových přátel a těm to říkat nemusíte, vidí to společně s vámi, když se to děje.. ;)

Malčik moj..

26. března 2013 v 16:14 Sluchem k srdci
Tento článek bych chtěla věnovat mému oblíbenému zpěvákovi..

Tomáš Klus

Mám ráda jeho texty, jeho hlas a on samotný mi připadá hrozně sympatický :) Nedávno se mu narodila dcera Josefínka (Pozor! Media špatně píší, že Justýnka!) , kterou má se svojí přítelkyní Tamarou (Závidím jí! :) ) Tomáš byl z narození Josefínky vyplašený a kdo viděl video, které bylo natočeno před narozením (bohužel si nemužu vzpomenout, kde jsem ho viděla.. :/ ) mohl vidět, jakou má radost a jak se na svojí první dceru těší :) Chtěla jsem Vás (hlavně maturanty!!) upozornit na to, že Tomáš píše texty podobné jako psával Kryl, kterého si můžete vytáhnout u maturity společně s jeho básněmi, které jsou skoro stejné jako texty písní. Tomáš píše podobně a často od něj zpívá nějaké písničky. V jedné ze svých písní zpívá " Zemi čo zabudla že mala Kryla!" což je krásný odkaz na něj :) Dávám vám sem ukázku jeho kouzelné písničky - Malčík :)


Malčik moj, malčik moj, kakoj ty balšoj geroj.. - Chlapče můj, chlapče můj, jaký ty jsi hrdina..

Na betonové louce u lesa z paneláků
kluci rvou se a čmáraj do letáků.
Pozdravy padlým staví se do šiku
a do cesty hlavním, už není úniku.
A nad postýlkou visí věštba neradostná,
přijela sem cizí kněžna a zlost má.
Zabírá si pro svůj spánek ulice i domy.
Dvorní dámy bez pozvánek rozezněly zvony.

V plechové skříni, uvězněni
vlastními otci a syny, žereme ostružiny.
Krok sun krok, v řadách jdem pro pokrok.
Nápisy na zdi hyzdí pěticípé hvězdy.

Sousedi milí ze strachu z domovníka
nás ošidili, nechali dveře dokořán.
Ze všech stran teď hučí uragán,
tak budiž vítán, malčik!


Malčik moj, malčik moj,
kakoj ty balšoj geroj.
Malčik moj, malčik moj,
kakoj ty balšoj geroj.
(Chlapče můj, chlapče můj,
jaký ty jsi velký hrdina)

Když nedospělá ruka svírá samostříly,
to srdce puká a nezbývají síly
lásce ni pochopení.
Ve válce hrdinů není.
Smutné je, když se žení vlast s oprátkou.
Jen ber si, ber, bratře, co náruč snese.
Pod kůži se der a s námi se vesel.
Z polí slyším hlasy, s tebou na věčné časy
a zpátky ni krok, malčik!


Malčik moj, malčik moj,
kakoj ty balšoj geroj.
Malčik moj, malčik moj,
kakoj ty balšoj geroj.

Nataša da mi, da vodku samochodku.
Tavaryšč uchadi, uchadi do zachodku.
Chatime ženu krotku.
Mir ide do spodku,
my idem na Narodku.
Malčik!

4x
Malčik moj, malčik moj,
kakoj ty balšoj geroj.
Malčik moj, malčik moj,
kakoj ty balšoj geroj.

Neos marmaras

26. března 2013 v 13:09 | Fido |  Z neznáma do neznáma
Také máte takové to místo, kam se za každou cenu chcete vrátit i po několika letech jen když si někde čtete název toho místa? A tak to mám já s Neos Marmaras :)
Každé léto jsem na 3 týdny odlétala do Řecka s ozdravovným pobytem Mořský koník od VZP a každé léto jsem se tam byla alespoň jednou podívat..
Z nějakého důvodu mě to místo pořád k sobě volá a já na něj ani po tolika letech nemůžu zapomenout..


Mikrobus nám zastavil uprostřed rušné večerní ulice a hned zase odjel, okamžitě mě upoutala vůně gyrosu, která se linula z protější strany ulice, ale než jsem tam došla ucítila jsem vůni pizzy, která měla stánek o kousek výš a nakonec vyhrála restaurace, která místo stolků používala akvárka s rybičkami. Připadala jsem si jako ve snu, všude spousta různých vůní ( a stejně nakonec vyhrála zmrzlina! ) Vydali jsme se dlouhou uličkou, která nebyla lemovaná stánky, obchody ani jinými lákadly, protože kde jinde poznáte duši města než tam, kde žijí obyčejní lidé?

Nějaké děti si tam hrály s míčem a když viděly, že je pozorujeme připojily se s obrovským smíchem k nám. Posadili jsme se na kamenný schod a zkoušeli jsme naučené fráze "Jásu!! Ti kanete?" bylo první co mě napadlo a moje výslovnost neznala mezí :D Tahaly mě za mé dlouhé blonďaté vlasy a smály se společně s námi..
Nerozuměli jsme si ani slovo, ale bylo nám fajn.. :)
Cesta mikrobusem "domů".. :)

S pozdravem Fido :)