Červen 2013

Fotografie - Přála bych si létat

29. června 2013 v 16:55 | Fido |  Svoboda psaní
Tak jsem konečně od kamaráda dostala fotografie, které jsem vám slíbila z našeho výletu
Pro ty co tu jsou prvně, nebo tento článek nečetli tak ho najdou Zde
Hrozně se mi líbí, jak auta vypadají jako malá hrací autíčka.. Jen natáhnout ruku a nějaké si vzít.. :)

Přála bych si létat..

27. června 2013 v 17:11 | Fido
Nedávno jsme s kamarádem neměli co dělat a vymysleli jsme, že se pujdeme podívat na věž - přesněji na Věž katedrály sv. Bartoloměje a ikdyž nám počasí nepřálo a já zapoměla foťák, chci vám ukázat pár fotek, které jsem pořídila na mobil :) Opravdu se omlouvám za tu kvalitu, někdy časem sem přidám fotky, které fotil kamarád. Ty by měli být kvalitnější :)
Trpím hrozným strachem z výšek a tak jsem doufala, že to zvládnu. Miluji, když můžu překonávat strach a miluji ten úžasný výhled, který se mi naskytne pokaždé, když se dokážu překonat a vylezu někam výš. Kamarád mi slíbil, že když se budu bát, že mi pomůže. A tak jsme šlápli na první schod s myšlenkou, že je před námi dalších 300 schodů a 62 metrů vzhůru! Celá věž je vysoká 102 metrů (vyhlídka je ve výšce 62 metrů) a je tedy nejvyšší kostelní věží v Čechách.

Když jsme se tam konečně vydrápali, myslela jsem, že na tu vyhlídku ani nevylezu, ale nakonec jsem se překonala, je to tam nádherné! Byli jsme nahoře asi hodinu a půl a kdyby nezačalo pršet a neschylovalo se k bouřce myslím, že bychom tam byli mnohem déle. Určitě jsem tam nebyla naposledy a pro příště vezmu raději foťák.
Všechno oproti nám bylo najednou tak hrozně maličké! Lidé procházející pod námi vypadali jako mravenečci, Plzeň vypadá ze shora úplně jinak! Představte si, jak těžké muselo být celou tu věž postavit! Začali v 13. století a skončili až v 16. století! Takovou dobu to trvalo postavit a přitom by to v dnešní době trvalo nanejvýš pár let? Jak to vubec mohli postavit? Milion otázek a tak málo odpovědí..

Hrozně se mi líbilo, že všude na schodech byla spousta podpisů a vzkazů, některé i přes 20 let staré!

Druhák úspěšně za mnou!

26. června 2013 v 14:33 | Fido |  Svoboda psaní
Moje poslední cesta do Plzně jako druhák! Ano! Dokázala jsem to jen se třemi trojkami na vysvědčení. Zrovna sedím ve vlaku Most>Plzeň a v hlavě mám spoustu myšlenek. Kromě té jedné proč se na mě směje tak milý průvodčí s krásně modrýma očim jsou všechny zaměřené jen na to, jak rychle mi tento školní rok utekl. Vzpomínám si na ten první den na střední škole, kdy jsme bloudily bludištěm chodeb a schodišť a hledali jsme tu správnou třídu a teď už to jsou dva roky, co tuto školu navštěvuji. Možná by bylo dobré říct co vlastně studuji..
Chodím na SOUEPL - Střední odborné učiliště elektrotechnické, obor Informační technologie (maturitní obor) . Pokud vás zajímá, jak jsem se na tuhle školu dostala, tak bych vám měla říct, že ani já vlastně pořádně nevím, co tu dělám, ale vím, že to tam mám až na pár vyjímek hrozně moc ráda.
První týdny na této škole byli hrozně náročné, protože nás chtěli roztřídit, jak už to je na této škole zvykem. Zkouší kdo opravdu má snahu se učit a kdo ne a přesně takhle se stalo to, že naší myslím 32 člennou třídu najednou protřídili a nás je ve třídě 20. Jenže oni třídí dál a není nikdo, kdo by se nás zastal. Učitelé drží pospolu, i když se navzájem někteří už od pohledu nemají rádi. Takže na této škole se opravdu držet zuby nehty nebo dát ruce raději pryč.
Můj taťka říkal, že kdo zvládne dokončit, tak má opravdu velké plus a já v to pořád doufám a věřím. A pokud to tak není, tak si myslím, že se toho moc nestane, protože já přeci jen neplánuji studovat v tomto oboru, ale proč nemít v životopisu takovou školu, ikdyž jsem žena? O to víc na sebe upozorním a snad to nebude na škodu :)
Zbývá 20 minut ve vlaku, má poslední cesta do Plzně před třeťákem. Vím, že mi celé léto bude chybět intr. Vím, že ti co na intru nikdy nebyli, tak ohrnují nos a říkají si něco jako "Já bych tam bejt nemohl/a.." Náš intr je skvělej! Vybavení sice není nic extra (a nadávám na to už dva roky), ale jde o ty lidi, kteří tu bydlí. Tady neexistuje slovo "nuda" vždycky se něco vymyslí :) Zaráží mě pomyšlení na to, že už jsou předemnou jen 2 roky.. Těším se až to všechno bude zamnou, ale raději bych pořád byla mezi těma svýma..
Možná to zní, že nejsem ráda doma, ale tak to vůbec není.. Mám úžasné rodiče, kteří mě podporují v tom, co mě baví. Je s nimi legrace a vím, že by pro mě udělali cokoliv na světě. Kdybych mohla mít všechny kamarády z intru pohromadě u nás v Žihli, asi by mě na intr nikdo nedostal, ale oni jsou v Plzni a naši zase v Žihli. Takže putuji mezi Plzní a Žihlí a jsem spokojená, že mám úžasné kamarády a rodiče :) Kdyby to šlo chtěla bych mít na intru svého pejska Maxíka, ale bohužel ani to se nesmí a já bych ho těžce schovávala někam pod postel. Vždyť je to německý boxer!
Za chvíli jsem v Plzni a mě napadá jestli to je můj poslední článek, který píšu ve vlaku jako druhák? Do Žihle už nejspíš pojedu s našima autem, které bude přeplněné věcmi, které jsem měla celý rok na intru. Minulý týden mi pomáhali kluci odvozit alespoň pár věcí už domů, protože do jednoho auta se to nevešlo, ale i tak na intru zbyla spousta věcí!
No nic :) Už jsme před Plzní, tak asi uložím tenhle článek a hned jak dojdu někam k wifi, tak to odešlu :) Tento článek byla taková směska myšlenek a vysvětlení. Někdy v týdnu začnu psát články o tom co se stalo úžasného za tento školní rok. Zatím pac a pusu, s pozdravem Fido :)

Promarněná chvíle

22. června 2013 v 18:59 | Fido |  Svoboda psaní
Teď! Přesně teď! Ach ne.. pozdě.. Tak teď!! A ano už zase pozdě..
Co vteřina to promarněný pokus něco udělat, pohnout se životem, udělat nejduležitější rozhodnutí ve vašem životě, pomoct někomu, něčemu a nebo prostě jen se zvednout od toho prokletého počítače, ale co když právě to nejduležitější rozhodnutí, které uděláte? Pujdete po ulici a pomužete starší paní s nákupem (Co když se z ní stane kouzelná babička a odmění vás? V opačném případě se z ní stane uječená histerka, která si bude myslet, že jí chcete okrást..) Nebo co když si zajdete do cukrárny na něco dobrého a objevíte tam svého prince? (I kdyby byl jen namalovaný na stěně ;) ) Máme miliony a miliony možností a pravděpodobnost, že se něco úžasného stane je 50% a vy sedíte stejně jako teď já u pc a čtete si to..
Za 100 let (pokud nevymyslí nějaký úžasný vynález, který tomu zabrání..) tu nikdo z nás nebude a za 60 let? o čem budete vyprávět vnoučatům..? Zvyšuje se ale pravděpodobnost, že žádná mít nebudete, protože jste teď nešli (další promarněná chvíle) a nesnažili se poznat nové lidi..

35 faktů o Fidovi

20. června 2013 v 20:33 | Fido |  Fido
Poslední dobou ve svých článcích často odkazuji na Sydney a dnes neudělám
žádnou vyjímku.Všimla jsem si, že mě hrozně moc inspiruje a za to jí moc děkuji! Napadlo
mě zkusit, dát dokupy o sobě 35 faktů a zjišťuji, že to přeci jen dá zabrat..
  1. Obdivuji, když někdo hraje na kytaru
  2. Učím se od kamarádů na všechny možné hudební nástroje
  3. Miluji Nirvanu a Kurta Cobaina!
  4. Jsem závislá na čokoládě a zmrzlině
  5. Mám obrovskou sbírku různých zelených čajů
  6. Miluji zelené čaje

Lucidní snění

16. června 2013 v 16:45 | Fido
Ahojky všichni :) Nedávno tu zazněla otázka, jak jsem se dostala k lucidním snům, jak to probíháa jak se při tom cítím. Nejdříve jsem přemýšlela, že odpovím jen do komentáře a nebo napíšu Sydney osobně, ale nakonec jsem se rozhodla z toho udělat malý článek věnovaný pro
Sydney :)
Pro ty co vůbec neví o co jde bych napsala obecnou definici:
"Lucidní snění (vědomý spánek) je pojmenování pro stav, kdy si spící člověk uvědomí, že sní a to mu dá možnost se ve svém snu vědomě a bez omezení (záleží na jednotlivých dispozicích) pohybovat či ho měnit. Zjednodušeně řečeno jde o "probuzení ve snu". Užívá se i zkratka "LD" - z anglického Lucid Dreaming."
Ani nevím, kdy a jakto začalo, ale vím, že se mi to stává často. Jednou se mě jeden kamarád zeptal jestli to znám, co si o tom myslím a tak a já jsem vůbec nevěděla co to lucidní snění je. Po krátkém rozhovoru a hledání na internetu jsem si uvědomila, že to vlastně dělám už dlouhou dobu aniž bych si uvědomila, že to dělám. Myslela jsem, že to je normální a že to umíme všichni. Nikdy mě nenapadlo o tom s někým mluvit, protože mi to přišlo stejně normální jako třeba dýchat..
Dobře to popisují - i když zbytečně odborně- v tomto videu:
Nějaký čas po tom rozhovoru s kamarádem jsem si pořád myslela, že to je jen nějaká náhoda a že to co dělám, není lucidní snění. Nemám pro vás návod, jak to spustit, ale můžu vám říct, jak jsem se to naučila spouštět nevědomky já.
Stává se mi to hlavně, když už se chystám jít spát, ale pořád to nejde, mám pořád dost energie.Tak prostě jen tak ležím, přemýšlím a pomalu usínám, potom sama nevím, ale najednou si uvědomím, že se mi to vše jen zdá..
Nikdy se mi to nepovedlo, když jsem byla unavená, ve stresu.. vždy se mi to povedlo, když jsem byla naprosto v klidu a nic mě netrápilo.
Jak se při tom cítím?
Hrozně volně, mám pocit, že dokážu vše a každý problém, který jsem kdy měla se mi zdá najednou řešitelný. Cítím se jako nějaký superhrdina :) Do lucidního snění utíkám hlavně před realitou, protože se tam plní všechny mé sny lusknutím prstů!
Doporučuji to všem, ale netrapte se tím, když vám to nepujde hned :) Já jsem ani netušila, že to umím..

Fidorka, kdo jsem?

15. června 2013 v 13:25 | Fido |  Fido
Již 2 roky jsem na plzeňském intru na Škvrňanech (žádné skvrňany, ale škvrňany! :D ), kde také studuji na elektrotechnické SŠ obor Informační technologie. Jak jsem se tam dostala? Už asi v 10ti letech, jsem měla svůj první blog a hraním si s html kódy jsem brzy na základce patřila mezi těch pár machrů co umělo na kompu víc než si zapnou ICQ - kde jsou ty časy, kdy nebyl fb co? :D. Postupem času mě zaujala tvorba obrázků, hraní si s grafikou - vydrželo mi to dodnes! Na škole sice nedělám nic z toho co jsem si představovala, ale s grafikou si hraji veselé dál ve volném čase.
Další mé hobby? Jóga, zazen, inline brusle, basket, cvičení (alias dokud nepadnu na vyčerpání nic mě nesmí zastavit!), běh, moji domácí mazlíčci a v neposlední řadě moji přátelé a rodina!
Tvoje jméno?
Kateřina. ale oslovení se mi líbí asi jen Káťa, Katka a Kateřinka, raději mám, když mě oslovují přezdívkou :D
Přezdívka?
Když jsem se narodila, prohlásila sestřička, že se našim narodila hrozně hezká Fidorka, nejspíš to odvodila z příjmení, ale tohle oslovení se ukotvilo až o pár let později, kdy mi tak začala říkat má sestřenice. Fidorka se brzy zkrátila na Fido a u toho už zůstalo :) Líbí se mi to víc než jakákoliv varianta mého jména a jsem ráda, že mi tak říkají.
Jaký jsi znamení a kolik ti je? Rak a za měsíc mi bude 17 :-) PS: Ano většina horoskopů na mě dokonale sedí! :D
Oblíbený pití (alko/nealko)?
Já piju jen vodu a čaje, málokdy se napiju nějaké slazené limonády to už musím mít vážně velkou žízeň! :D K těm čajům: Jsem opravdu šílený blázen, ale miluji zelený čaj a doma máme snad milion krabiček s různými druhy zelených čajů..
Chtěla bys žít někde za hranicemi?
Fascinuje mě Čína, převzala jsem si spoustu jejich zvyků, ale dá se říct, že mě fascinuje celý svět, protože mám neskutečnou touhu, projít ho křížem krážem celý… Vyzkoušet si žít jinak, prozkoumávat jinou kulturu, zvyky a tradice, vyzkoušet si žít tam na nějakou dobu a zkusit se uživit, tak jak mi štěstí zrovna dopřeje.
Přála bych si nějak pomáhat světu a jedním z mých přání a snů je nějaký čas, pomáhat v Africe. Přesněji bych si přála učit děti ve školách, protože oni nemají v historii zažité např. pěstování a pokud se má nějakým směrem hnout zaostalost některých méně vyspělých států v Africe, tak si myslím, že to že se tam pošlou nějaké peníze - z kterých více jak polovinu nikdy neuvidí.. (To je jen způsob lidí, jak si říct, že dělají něco dobrého pro ostatní..) - je sice důležité, ale to nejhlavnější je jejich vzdělání.
Chci ale žít tam, kde je má rodina a moji přátelé, protože bez těch by mi bylo smutno..
Trošku jsem sice odbočila, ale myslím, že to tolik nevadí :)
Jaký lidský vlastnosti nejvíc nesnášíš?
Lhaní, přemlouvání a podlost
Je nějaký moment v tvém životě, který bys nejradši vymazala?
Ne, protože bez toho co se kdy stalo bych tu teď neseděla taková jaká jsem!
Déšť, nebo slunce?
Miluji, ten příjemný letní deštík, kdy studené kapky deště chladí rozpálenou kůži, ale raději mám sluníčko :-) Nesmí být, ale moc velké horko to mi nedělá moc dobře..
Je snadný získat si tvou důvěru?
Ne, věřím jen pár lidem a získat si mojí důvěru je dost složité..
Je na světě někdo, pro koho bys udělala cokoliv?
Pro mé přátele a mojí rodinu cokoliv na světě!
Oblíbený roční období? Miluji léto, ale mrzí mě, že o letních prázdninách se nevídám s intrákama..
Milovala jsi někdy někoho k zbláznění? Ano a byla to ošklivá chyba..
Je někdo, kdo má tvou plnou důvěru? Mohla bych je napočítat na prstech..
Jsi zamilovaná? Bohužel ano.. :)
Čaj, nebo kafe? Určitě zelený čaj, ale občas si dám i to kafčo :)
Jaká je tvá oblíbená barva? Modrá, černá, hnědá a šedá :)
Jsi romantická duše? Ano jsem :)
První myšlenka po ránu? Mě se nikam nechce..
Oblíbená jména?
Damián, Kristián a Tomáš a holčičí se mi nelíbí asi žádné jméno.. :D
Bouřka, blesky a ty? Je to krása, líbí se mi, ale mám respekt! :D
Chodíš s někým? Kéž by!
Co tě vytrvale provází životem? Hudba a moje nohy :D
Oblíbené filmy? Ty ve kterých hrají moji oblíbení herci :) Dwayne Johnson, Vin Diesel, Johny Depp, Bud Spencer a Terence Hill :)
Čeho se nejvíc bojíš?
Strach je pro mě výzva! Bojím se hadů? Tak si ho prostě vezmu.. Bojím se výšek? Tak vylezu na nejvýš položený místo, kam se dostanu.. Teď už se bojím akorát odmítnutí..
Místo, které bys chtěla navštívit?
Už jsem se zmínila o mé lásce k cestování, takže.. :)
Jak vidíš svou budoucnost? Teď se snažím žít přítomností, ono vždycky nějak bude ;)
Máš něco rozečteného? Ano, asi 2 knížky a netuším, kdy je dočtu, protože na to skoro nemám čas..
Je něco, co na sobě nesnášíš? Základ všeho, je mít rád sám sebe a to já mám :)
Co tě opravdu baví?Sport a moji přátelé! :)
Umíš mlčet? Říká se, že nikdy nezavřu hubu, ale mám dny, kdy nemám náladu a nemluvím s nikým.. Prostě se uzavřu do sebe..
Na co se těšíš v blízký době? Až bude neděle a já zpátky na intru mezi těma svejma!
Co ty a deprese? Mám k nim sklony, ale moji přátelé mě z toho vždy vytáhnou :)
Oblíbené slovo nebo věta? "Odpadá vám hodina" ne, ještě raději mám větu "Mám tě rád/a" nebo "Vážím si tě" to je něco co umí zvednout náladu :)
Můžeš žít bez muziky? Ne, hudba mě provází každým dnem..
Snažíš se vyhnout závazkům? Měla jsem takové období, ale naštěstí už je pryč :)
Oblíbená literární postava? Děti z knih Enid Blytonové např. Správná pětka ^^
Nejcennější věc, co máš doma? Hmotné věci jsou k ničemu :) Jen ten, kdo se umí odprostit od věcí je silný :) Přiznejte se! Kdo z vás se alespoň 2 dny obejde bez počítače?
Máš ráda sny? Hlavně ty lucidní :)
Oblíbený cizí výrok? "Raději shořet, nežli vyhasnout" a ráda se řídím "Když volá minulost, neodpovídej, protože nemá co nového by ti řekla!"

Šedá myška

9. června 2013 v 17:00 | Fido |  Svoboda psaní
Před půl rokem jsem byla taková šedá myš, která se příliš styděla než aby ukázala svojí pravou tvář..
Potom jsem se poznala s jedním člověkem, který mi velmi pomohl. Naučil mě nebát se, důvěřovat si, ukázal mi, že mít své vlastní názory, ikdyž jsou jiné než ty vaše je správné.Přesvědčil mě, abych byla sama sebou a nebála se ukázat. Neustálou podporou mě dovedl až tam, kde teď jsem. Možná si teď spousta lidí myslí, že jsem namyšlená, ale to je jejich problém :) Chci mu touto cestou chci moc poděkovat, protože jsem během této doby už našla způsob, jak všem ukázat jaká jsem.
Nosím oblečení co se mi líbí, ikdyž někomu přijde šílené :D Chovám se tak, jak chci (a jak si kdo zaslouží..).
Hodněkrát jsem slyšela, že jsem se změnila a když jsem zakládala tento blog, byla jsem opravdu malá šedá myš, která se bála jít proti davu. Hodně věcí o sobě v rubrice Fido budu muset změnit, protože se toho příliš změnilo a já se dnes poprvé cítím jako nový člověk a stojím na konci starého JÁ! :) Tento blog zachycoval, ikdyž vám to možná tak nepřijde mé postupné změny ve vystupování :)

Modré nebe a ty

8. června 2013 v 18:09 Co píše sám život
Modré nebe nad hlavou, sluníčko, které každou chvíli vykoukne z poza mraku a nesměle tě hladí svými paprsky po tváři, kterou nastavuješ tomu příjemnému žáru. Vítr si zlehka pohrává s tvými vlasy a marně se pokouší ukrást ti čepici. V korunách stromů vesele zpívají ptáci, zpívají jen tak, nikdo je do ničeho nenutí a oni pořád a pořád zpívají. Občas se loukou nesou údery do stromu - datel, lesní doktor se stará o svojí stálou klientelu. Tráva tě lochtá do chodidel, které vyčuhují z deky. Společnost ti dělá spoustu mravenců, kteří hledají, jestli nemáš něco dobrého k snědku. Na dece nám přistál motýl, krásný bělásek jakoby nás pozdravil a hned zase letí dál, vítr si s ním hraje stejně jako s tvými vlasy...

Oči neumí lhát

8. června 2013 v 10:00 Co píše sám život
Úsměv na tváři, smích a vtipkování, na očích černé brýle, ikdyž sluníčko je schované za mraky, ale když ti brýle z legrace sundám, ten pohled do tvých utrápených očí, které neumí lhát..
Touha obejmout tě a skrýt před zraky všech a před všemi tvými trápeními. Ještě, že tvé oči neumí lhát, protože jinak bych vůbec nevěděla, jak moc mě v mysli prosíš o pomoc, ale zachováváš si svou hrdost.. Nejsi na to sám!