Svoboda psaní

Dnešní svět

7. dubna 2013 v 15:53 | Fido
Zeptej se 10ti mladých lidí jestli ví co to je ZEN a 9 z nich ti odpoví nevím, netuším nebo něco podobného a 10tý ti poví "To je něco v Číně ne?" Opravdu jsem to vyzkoušela a zkoušela jsem i další otázky třeba "Co si myslíš o vegetariánech?" 5 odpovědělo "Nic, jsou divný.." 2 "To jsou ty jak nejí maso a vajíčka?" další 2 na to měli názor takový, že je to super, ale nevěděli proč jim to připadá super.. A poslední mi odpověděla "Byla jsem vegetarián jeden den!!" Zdá se mi to nebo se dnešní svět točí jen kolem samích hloupostí? Otázka typu "Jak nejčastěji trávíš svůj volný čas?" "8 z 10ti je na fb a ti druzí dva sportují..
Nevím jestli mám být překvapená nebo ne, ale jsem docela vyděšená.. Co tady bude za lidi za 10 let? Lidé nemají vlastní názory, o nic se nezajímají..

Ta lepší třetina života

7. dubna 2013 v 2:10 | Fido
Kuřáci prokouří skoro sedm let, před televizí prosedíme 5 let a 7 měsíců. Dětem se naplno v průměru věnujeme jen 9 měsíců, milováním strávíme jen 3 měsíce a prospíme jednu třetinu svého života...
Během spánku někteří lidé dosáhnou tzv. lucidních snů to znamená, že si uvědomují, že se jim to jen zdá a mohou řídit své sny.. Umím to i já a díky tomu si už ve svých 16ti letech plním všechny své "sny", přání, touhy..
A víte, že to na co myslíte, o čem sníte si přivoláte? Myslím, že nejlépe vám to poví v tomto dokumentu : Když jsem přišla k tomuto velkému tajemství sepsala jsem si seznam věcí co si přeji, aby se stalo, ale nejlépe to dokážu popsat když spím.. :) Spojení dvou příjemných věcí a dostat jako bonus to co opravdu chci je skvělé! :) Stačí VĚŘIT a ono se to splní! :) Zpátky ke spánku.. Zajímalo by mě jestli jednou jako když spím si uvědomuji, že to jsou jen sny a ovlivňuji je jestli takhle jednou dokážeme fungovat i že by jsme ve spánku třeba snídali? pracovali? povídali si s kamarády? (ti co jsou náměsíční jako já a mluví ze spaní už to jistě umí.. :D je paráda se probudit a zjistit, že jsem umyla nádobí když jsem byla náměsíčná..) Ale dokážeme jednou snížit potřebu spánku? Nebo využít ten čas kdy spíme? :) Naše tělo pro to, aby nabralo sílu vyžaduje minimálně 2 hodiny spánku, ale většina lidí spí klidně více než 7 hodin (a co si budeme povídat ani budík mě občas neprobudí..) Ráda si pospím, ale čím déle spím tím méně toho stihnu, protože čím déle si přispávám tím pomaleji se probouzím a než se rozkoukám stihnu toho o polovinu méně než jsem chtěla.. Jenže vynechat spánek prostě nejde..Naše tělo si o ten spánek dříve nebo později řekne, ale v dnešní době kdy existuje tolika vymožeností jsme stále nezvládli své tělo..
Dobrou noc s pozdravem Fido :)

Náhody

31. března 2013 v 17:54 | Fido
Rozhodla jsem se, že opět začnu pořádně cvičit a dám si život do pořádku a datum kdy začnu jsem stanovila na 1.4 schodou okolností v ten den budu v brzkých ranních hodinách na diskotéce, bude Apríl a taky Velikonoce, takže předpokládám, že si ze mě někdo udělá šílenou legraci a s pomlázkou spletenou z kabelů (přinejlepším!) mě požene po celém parketě a když se tomu vyhnu (i nevyhnu) tak si ráno přijde pro koledu k nám domů nějaký další takový člověk, kterému už utíkat nebudu.. Takže si s klidem můžu říct, že na START mého pravidelného cvičení nezapomenu a i kdybych zapoměla určitě mi to někdo hodný moc rád připomene..
Přeji vám krásné Velikonoce a slečnám minimum modřin a jelit!

Moje dětství

31. března 2013 v 11:54 | Fido
Když jsem byla malá uměla jsem se teleportovat z místa na místo, každý všední den jsem měla dvě snídaně, uměla jsem lítat, jednou ročně jsem dostávala dárky od někoho cizího a taky k nám jednou ročně přišel pan Zajíček s panem Beránkem, na zahradě jsem měla obrovskou Eiffelovku, stavěla jsem domečky pro zvířátka, lezla po stromech a hrála fotbal,stavěli jsme motokáry, pořádali jsme šílené šiškové války a pořád jsme se prali a ne každý můj průšvih mi prošel..

Pokaždé když jsem někde usnula dostala jsem se zpátky do postele!(Asi se něco pokazilo, ale teď se mi to povedlo jen jednou po xXx letech..) Budila jsem se spolu s taťkou, když šel do práce a snídala s ním a on zase semnou vstával o víkendech a dělával mi kakao a vojáčky z chleba s máslem a já u toho koukala na pohádky.Mamka s taťkou mi ukázali všechny památky a zajímavá místa v česku ještě dřív než jsem dokončila základní školu!
Na Vánoce k nám chodil divný pán, který nám vždy snědl spoustu cukroví potom zazvonil na zvoneček utekl a zapoměl si tu spoustu dárků.. Nikdy se pro ně nevrátil..!Na Velikonoce k nám chodí dva pánové jmenují se Zajíček a Beránek.Pan Zajíček nám vždy přinese něco dobrého a pan Beránek kontroluje jestli na sobě máme něco nového a když ne, tak nás prý pokaká! Nám se to ještě nestalo, protože maminka se stará aby jsme si na Velikonoce vždy koupili něco nového a pěkného na sebe taková je naše tradice..
S mamkou na hradě Žebrák
Také vám bylo líto chudáčků zvířátek a stavěli jste jim domečky ze všeho co jste dokázali sehnat?Nejraději jsem stavěla domečky pro mravence, ale oni se mi vždy odvděčili tím, že mě poštípali..Představte si, že ráno se podíváte z okna a ona tam stojí Eiffelovka!! A ona tak opravdu stála, krásná, železná a téměř 3 metrová!Nevím, kde se vzala ale byla tam!
Parta dětí ukrytá vysoko v korunách stromů a v náručí pár šišek, tichý smích a vyčkávání kdy se objeví nepřítel, aby pocítil odplatu za přepadení z předchozího dne!Naše války dolejšáci vs. hořejšáci byli nekonečné! Fotbal, který má branky udělané z hromady bot a oblečení!Povolené je téměř vše! Kopání, kousání, praní, hraní mimo hřiště. Nebo stavění motokáry ze které se potom jezdilo z kopce dolů šílenou rychlostí!
A jak sí hrají děti dnes? Co si myslí o tradicích? Kde sí hrají? A s čím? Kde byli s rodiči? A jaky k ním mají vztah? Jaké budou asi jejich vzpomínky na dětství? A dětem začnou vždy hubovat větou "Já jsem v tvém věku seděl na zadku u facebooku?"
Jak jste se dozvěděli, že Ježíšek nám dárky nenosí?

Arachnománie

30. března 2013 v 18:45 | Fido
Musím se vám přiznat, že trpím nemocí, které se přezdívá Arachnománie a nemoc se projevuje na burzách s pavouky a podobnou havětí. Nutí vás to do koupi dalších a dalších pavoučků a pokud budete mít tak rozšířenou nemoc jako já, tak už brzy se dostanete od pavoučků k další havěti jako jsou ještěrky, hadi, štíři..
Pozor!! Lidem co trpí na tuto nemoc v žádném případě nezakazujte kupovat nové mazlíčky! Berou to velmi agresivně a vás bude doma akorát čekat šok až najdete, kam si arachnomaniak svého mazlíčka schoval než se vám to odváží říct!!

Více na našich stránkách http://naschov.blog.cz

Pro zamyšlení..

29. března 2013 v 16:27
Jsem tu dobře? Narodil jsem se u slušných lidí? Ve slušném století? Nevedou náhodou válku? Je tady zrušeno otroctví? Mám správnou barvu kůže? Vhodný původ? Smím dýchat? Tak děkuji. Ludvík Aškenazy

Sfoukni svíčky

28. března 2013 v 16:27 | Fido
Kam ten svět míří?
Na úvod vám povím, že narozeniny ani svátek neslavím. Jsem ráda, když si blízký přátelé vzpomenou a popřejí mi, ale dál to neřeším..
Člověk je tvor společenský a tak spousta lidí tráví narozeniny tak, že mají obrovskou oslavu, ale co když všichni zapomenou, že ty narozeniny máte?! Před měsícem jsem si povídala s kamarádem, kterého něco moc trápilo.. Nikdo z jeho rodiny si nevzpomněl, že má svátek..jen kamarádi.. Před pár dny měla kamarádka narozeniny, opět popřáli jí kamarádi, spolužáci, ale nikdo z rodiny ne..
To už jsou lidé takový sobci, že nemyslí ani na své děti? A když nemyslí ani na své děti to myslí už jen na sebe? A jak to tady bude vypadat za 5 let?

Úvaha

28. března 2013 v 11:06 | Fido
Zvláštní je, že v životě potkáváme lidi, kteří nás ovlivní natolik, že často zcela změníme trasu našeho života a jsme schopní ji obětovat pro sny toho druhého.. Většinou to jsou jen přeludy, protože vaše drahé polovičky by po vás nikdy nežádali aby jste změnili své sny..
Co se to s člověkem stane, že ho najednou nezajímá to, pro co tolik let žil? A když ten přelud odejde vrátí se ke svým snům? Nebo si bude klást otázky jako já? "Co jsem sakra dělala předtím než jsem ho potkala?"
Nejspíš už je to jedno, protože jsem ztratila spoustu času tím, že jsem se věnovala jiným věcem a rozšiřovala své znalosti jinde, ale víte co? :) Teď už mě od mých snů nic nedostane ;)

Dvě uši a jedna pusa

27. března 2013 v 19:30
Víte proč vznikla tahle stránka?
Máme dvě uši, aby jsme více naslouchali a jen jednu pusu, aby jsme méně mluvili.. Žít v takovém světě by bylo moc krásné a proto si své žvásty, výmysli mé fantazie, fotky, muziku...a tak dále.. dávám sem, protože ji nikomu nevnucuji.. Nikdo to tu není povinný číst a mě odpadne ta touha říct někomu "Hele v pátek jsem parádně hrála na basketě!" za 1. je to chlubení a to já nedělám ráda přijde mi to zbytečné, ale někam to přijít musí tak proč ne sem, kde to mají všichni na očích a klidně mužou dát nahoře křížek? :D a za 2. lidi rádi mluví, ale neradi poslouchají takhle se víc můžu věnovat vyslechnutím problémů svých přátel a pomáhat jim. za 3. koho opravdu z vás zajímá, že jsem právě zhubla dvě kila, že se mi v životě daří a že se mi plní předsevzetí? Jen pár těch opravdových přátel a těm to říkat nemusíte, vidí to společně s vámi, když se to děje.. ;)

Ruce jako nebožtík

25. března 2013 v 23:48 | Fido
V úvodu jsem psala o tom co mě vystihuje..
Mám ruce jako nebožtík a tím myslím studené..
Jsem velký nadšenec do všeho co má pár očí a myslím tím zvířata, ale i lidi..
Zkoumání lidí je činnost, kterou provozuji kdykoliv kdy se na mě díváte a já zírám kamsi do prostoru a zvláštně se ksichtím :D
Dnes bych chtěla ale mluvit o zvířatech, nedávno jsem byla na jedné burze, kde vedle mě nějaký chlápek držel v ruce 3 hady.. Tedy kdyby je držel neupoutal by moji pozornost, protože já mám z hadů od malička hroznou fóbii.. Oni se mu různě plazili po ruce (Později jsem se dozvěděla, že se hřáli protože tam pro ně byla obrovská zima..) Překonala jsem veškerý svůj stud, strach a přistoupila jsem k němu s prosbou zda bych si jednoho nemohla pohladit.Nejspíš ten chlápek měl hodně pevné nervy, protože mi hada v klidu dal do rukou.. (Rozcuch na hlavě, uplně rudé oči a pomuchlané oblečení ho z míry prostě nevyvedlo..) Já která z nich mám obrovský strach jsem se hrozitánský lekla, protože milý hadík si to začal omotávat kolem mé ruky a v "esíčkách" mi obepisoval tepnu na ruce.. Nešťastně jsem tam stála a vnímala ty hladké doteky, které mě lochtali.. Brzy jsme si s chlápkem začali rozumět a dokonce i s tím hadem (Pokus přesvědčit mamku, že jí koupím modré z nebe, když ho budu smět mít doma nevyšel..) Když mi chlápek sundaval hada, který právě prozkoumával mé ruce prohlásil, že se nediví, že mi ten had pořád lezl po žílách, že kdybych s ním nemluvila nevěří, že jsem mezi živími..
Hadi mě tedy asi nikdy mít rádi nebudou, protože takhle studené ruce mám pořád.. :( Had se mi prodal před očima a já jen tiše proklínala to, že jsem ho vubec dávala z ruky..
Fido

Vůně malin

25. března 2013 v 23:15 | Fido
Vůně malin, borůvek, jehličí, hub, listí vám padá do vlasů, zpěv a křik ptáků v oblacích, z koruny stromu se na vás plaše dívá veverka a zkoumá každý váš pohyb.. Nechte si snít! Protožr pod nohama vám praskají zmrzlé větve a šustí listí, koruny stromů jsou holé jen sem tam nějaký lístek, z dálky sem doléhá hluk aut..
Jaro si dnes udělalo zimní prázdniny asi někde na sjezdovce a teď se válí otlučené po nemocnicích..

Všechno lítá i to co peří nemá..

25. března 2013 v 22:41
Všechno lítá i to co peří nemá!
A víte jak? Někoho možná napadlo vyházet všechny věci oknem (Pokud vás to napadlo zkuste to udělat! Možná kolem sebe máte moc věcí, které vás podvědomě rozčilují Mrkající)
Vzbudit se a otevřít přes veškeré zákazy velké okno v pátém patře, vyklonit se a zařvat na celé město "Ááááááááw!" a s bojovým pokřikem se dát do ranního cvičení..
Bohužel bylo to trošku jinak..
Po tom co jsem nad učením seděla do půlnoci jsem nechala všechny výpisky, poznámky, papírky, sešity, propisky, zvýrazňovače.. (Můžu pokračovat, ale kdo z vás tento dlouhý výpis věcí přeskočil? :D Určitě někdo z vás ano! Doporučuji si odpočinout Mrkající)
Tak tedy jak jsem otevřela to okno zvedl se hrozný vítr a všechno vylítlo do vzduchu a začalo poletovat místností nebo rovnou šup z okna! Začala jsem řvát pár nehezkých slov a rychle jsem zavírala okno, do kterého se vítr vší silou opíral. Posbírat všechny věci, které zalítali za postel, stůl...atd.. byla ta nejšílenější rozcvička, kterou jsem kdy podnikla! Smějící se
S pozdravem Fido Mrkající
 
 

Reklama